Hisstory

Přemyls Otakar I.

Prvním panovníkem za doby posledních Přemyslovců byl Přemysl Otakar I. (období vlády 1192-1193 a 1997-1230), který obratnou politikou dokázal, aby český dědičný královský titul uznal jak římský císař, tak i papež (1204). Kvůli změnám v politické orientaci zapudil 1. manželku Alžbětu Míšenskou i s dětmi a provdal se za Konstancii Uherskou.

V roce 1212 byla vydána Zlatá bula sicilská, kterou nám římský král Fridrich II. Štaufský potvrdil výsady českých králů, dědičnou královskou korunu, uznání našeho království a možnost investitury tuzemských biskupů (panovník si sám vybee biskupy - zasahování státní moci do církevních záležitostí). Císař tím pádem pouze formálně stvrdil v Čechách nástup nově přijatého krále. Byla prosazena primogenitura = nástupnictví prvorozených synů krále. Zá vlády P. O. I. vymřely vedlejší přemyslovské rody.

Po roce 1214 měl spory s pražským biskupem Odřejem, v roce 1222 se však rozhodl ustoupit a vydal tzv., Velké privilegium české církve, čímž omezil možnost zasahování panovníka do církevních záležitostí.

Ke konci svého života začal přemýšlet o svém nástupci. Králem se měl stát jeho syn Vladislav, ale ten v roce 1227 umírá. Místo něj, ještě za života krále Přemysla, se nechá korunovat za krále jeho druhý syn Václav I.

Václav I. (přezdívaný Jednooký král)

Český král Václav I. (období vlády 1230-1253) se snažil získat nástupnictví v rakouských zemích po rodu Babenberků. Jeho nejstarší syn Vladislav, kterého měl s Kunhutou Štaufskou, se v roce 1246 oženil s dědičkou Gertrudou Babenberskou. Vladislav však o rok později v roce 1247 umírá. Druhý Václavů syn Přemyls se v roce 1252 oženil s o generaci starší Markétou Babenberskou, čímž strvdil právo na rakouské dědictví. Král Václav I. v roce 1241 se podílel na obranném tažení do Slezska a na Moravu proti vpádu Mongolů (Tatarů).

Přemysl Otakar II.

Od roku 1253 až do roku 1273 vládne v českých zemích Přemysl Otakar II., též přezdívaný "král železný a zlatý". Už od roku 1247 až do roku 1249 vedl s částí české šlechty odboj proti svému otci. Po nástupu na trůn rozšířil svoje panství:

1251-1260 Rakousko

1266 Chebsko

1269 Kraňsko a Korutansko

1270 Furlansko

Též se 2x zúčastnil křížových výprav do Prus. V Prusku v roce 1255 založil město Královec. Dostal se však do rozporu s římským králem Rudolfem a odmítl se mu podrobit a vzdát se aplských zemí a Chebska. Po potlačení odboje zahájil v roce 1277 proti Rudolfovi válku, ale 26. 8. 1278 padl v bitvě na Moravském poli.

Za Přemyslovy vlády pokračoval hospodářský rozvoj státu, byla zakládána nová města a podporována kolonizace a též vznikly zemské desky (pozemkové knihy).